Co je projekt škola hrou?

Pojďte si s námi hrát!
Poznáváme sebe, druhé i svět hrou…

Napsala Mgr. Ilona Hulínová

Je ráno a jdu s maminkou zase do „školky“. Ten žlutý vchod je můj! A tady je v šatně má fotka a u ní moje značka „lodička“. Tak se rychle převléknu, protože maminka spěchá do práce. Ale ještě se mnou jde do třídy a podívá se, zda se naše paní učitelka ještě pořád usmívá a jakou si já vezmu stavebnici. A taky poprosí paní učitelku, abych si mohl přidat k obědu kaši, tu já hrozně rád! Pak si zamáváme do okénka od šatny a už se mohu s kamarády pustit do stavby kolejí pro nový vláček. Paní učitelka se teď vítá s Alenkou – ta bydlí hned vedle nás. Ale ona si jde hrát raději s holčičkami do kuchyňky. Najednou jsem si vzpomněl na včerejší setkání s tím hezkým pejskem, tak to jdu honem říct paní učitelce, určitě ji to bude zajímat…

Paní učitelka nás volá, abychom uklidili hračky, že si zacvičíme na balonech. Tak to honem, veliké skákací balony mám rád! Zujeme si bačkůrky a už jsme všichni na koberci a každý máme svůj míč. Paní učitelka nám pustí hudbu z pohádek, aby se nám lépe skákalo – všichni se na ni díváme a snažíme se dělat to, co ona. Docela se nám to prý daří
Ufff, to jsme se unavili, tak teď umýt ruce a jdeme na svačinu. Copak to maminka říkala, že bude za pomazánku? A taky se hodně napijeme po té námaze… V jídelně už jsou děti z druhé třídy a támhle na mě mává Jiřík, co k nám chodí s maminkou na návštěvu. Paní učitelka nám krájí chleby, když někdo chce menší kousek, ale zase někdo chce přidat. Jíst aspoň trochu musíme ale všichni, abychom měli sílu na další hry! Jen Romanka nechce kakao, tak jí paní učitelka dává čaj, že se už domluvila s maminkou. Zpátky do třídy si hrajeme na myšky a jdeme úplně potichu, aby nás nikdo neslyšel. Povedlo se!

Ve třídě si jdeme umýt ruce a pusy a paní učitelka nás čeká na koberci. Budeme si povídat a hrát všichni dohromady. A taky se při tom něco nového dovíme. Maminka se mě na to vždycky po cestě domů ptá. Pak jdeme ke stolečkům a malujeme obrázek z pohádky, kterou jsme si předtím povídali a hráli. Obrázky dá paní učitelka na nástěnku do šatny, aby je rodiče mohly taky vidět – chceme se pochlubit, co už všechno umíme. Paní učitelka nás pochválila a dala každému lentilku – to jako odměnu, ve velké škole pak budeme dostávat odměny pro velké, jako bráška Petr, který nosí jedničky (ale ne vždycky :-).

Přišla teta Pavla a jde nám pomoci s oblékáním, jdeme totiž ven a s těmi zipy, čepicemi a botami máme ještě moc práce. Tak abychom se stihli venku taky proběhnout… Na zahradě běháme, hrajeme na babu, házíme s míčem a sbíráme pod stromy „dlouhé nosy“. Už jsou tu obě paní učitelky, tak si máme taky s kým povídat. Na zahradě je pěkně, ale čeká nás oběd. Mňam, ta dobrá kaše…

Z jídelny to už voní, ve třídě jsou ustlány postýlky a my se zase jako myšky řadíme na oběd. Chodíme si k okénku sami a paní kuchařka nám i přidá. Paní učitelka nebo teta nám pomohou rozkrájet maso, dolít čaj, tak jsme brzy po jídle. A jdeme zase do třídy. Někteří jdou domů po obědě, ale všichni si musíme vyčistit zoubky, aby nás nebolely a zůstaly zdravé! Děti odchází domů, my ostatní se převlékáme do pyžama a bereme si do postýlky svého „spacího plyšáka“. Paní učitelka si sedá a otvírá knížku. Čekají nás další příhody dětí a letadélka Káněte. Některé děti po čtení nebudou spát, ani odpočívat, ale jdou na keramiku a na kroužek malování. Do postýlek se vrátí později. Tak dobrou…

Co mě to šimrá na hlavě? Paní učitelka J Tak to vstáváme… teta nám zase pomáhá s úklidem postýlek, převlékáme se, umyjeme a učešeme a zase jdeme dolů, kde se sejdou všechny děti, co tu spaly. Svačina nás úplně probudí a my se těšíme na maminky.

Ale ještě nás ve třídě čeká klavír. No ano, umíme taky zpívat! A ještě si s paní učitelkou zopakujeme ty hezké básničky… ale to už zvoní zvonek a začínají chodit maminky, tatínkové, babičky. Ještě si jdeme stavět puzzle, jezdit s kočárkem, s autíčky nebo stavět lego. Paní učitelka si s rodiči u dveří trochu popovídá, připomene besídku, na kterou už toho tolik umíme, ale stihne nás i hlídat, abychom po sobě hračky taky uklidili. Aby zítra ráno zase byla třída hezká a pro všechny připravená.

„Ahoj mami, já ti musím povědět… Nashledanou, paní učitelko!“

Tak takhle nějak může vypadat den v naší škole, jak ho může vidět vaše dítě. A co všechno hravou formou budeme rozvíjet?

  • motoriku a koordinaci těla (cvičíme s pane Jonášem a chodíme plavat)
  • grafomotoriku ruky (máme malované pracovní listy)
  • řeč a výslovnost (někteří chodí povídat s paní logopedkou)
  • smyslové vnímání (hrajeme hry, jezdí k nám divadlo)
  • myšlení a paměť (učíme se básničky, písničky, povídáme si)
  • soustředění a pozornost (někdy máme i samostatnou práci)
  • matematické představy (máme obrázky a počítáme)
  • tvořivost a fantazii (malujeme, chodíme na keramiku)
  • knihy a porozumění čtenému textu (chodíme do knihovny a čteme)
  • vztah k přírodě (chodíme na procházky a jedeme na školu v přírodě)
  • spolupráce v kolektivu (společné hry a skupinové práce)
  • samostatnost (úklid, oblékání, jídelna)
  • přizpůsobení ke změnám (výlety a návštěvy muzeí)
  • sociální komunikace (vycházíme s kamarády, společně slavíme narozeniny)
  • příprava na školu (prac.sešity, Hláskař, návštěvy škol)
  • speciální schopnosti (výtvarný kroužek, flétna, angličtina)
  • bezpečnost a zdraví (besedy, obrázky, pitný režim)

Paní učitelky sledují vývoj každého dítěte, vedou si záznamy, často komunikují s rodiči a hlídají tak, aby se včas řešily případné vývojové nedostatky nebo naopak rozvíjelo určité nadání. Škola svým širokým programem umožňuje dětem obojí a spolu s rodiči se tak snaží připravit děti všestranně na další důležitý krok v životě – na vstup do základní školy. O celkové naší filozofii a o hlavní náplni mateřské školy za nás vše řeknou dva citáty:

„Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole“
R.Fulghum

„Mateřská škola je laboratoří lidských vztahů, místem, kde dítě dostává impulsy pro poznání, je počátkem celoživotního vzdělávání“
Doc. PhDr. Eva Opravilová Csc.